wz
Textové pole:
CNW:Counter

——————-

Popis vyjížděk za uplynulé měsíce najdete zde:

 

Leden a únor 2007

 

Březen 2007

 

Duben 2007

 

Květen 2007

 

Červen-srpen 2007

 

Září 2007

Vyjížďky

 

Tato stránka popisuje cyklistické akce, kterých jsem se zúčastnil. Fotografie

 z vyjížděk, jsou-li jaké, byly nasnímány digitálním fotoaparátem

Panasonic LS-65. Chcete-li rovnou navštívit galerie fotografií

bez čtení textu níže, najdete všechny zde

13. 10. 2007 Pěkná sobotní vyjížďka podzimní krajinou. Jeli jsme v pěti a pět se nás vrátilo.  Kus cesty nás vyprovázel Gung-Ho s Evou, ale u Cukráku pokračovali vlastní trasou.

My si zajeli na párek do Davle, pak vystoupali zpět do Haloun, kde jsme se odměnili tradičně dobrým obědem. Je až s podivem, že jsme ještě poté našli v útrobách prostor pro zákusky z Řevnické cukrárny.  Nezvyklá hmotnost přecpaného Bajkra ovšem natolik rozhodila jeho vymazleného Corrateca, že mu celý zbytek cesty pukaly přetížené duše.

 Dnes 94 km, převýšení 1.385 m. A zítra se chystáme zase do Sv. Jána, sraz v 10.30 pod Barandovským mostem na bránické straně ! Fotky z dneška jsou tady ! 

14. 10. 2007 Po včerejším úspěšném výjezdu, kdy jsme neztratili cestou ani jednoho muže, natož ženu, jsme domluvili na dnešek hned vyjížku další. Sraz v 10.30 nebyl ani pozdě, ani brzo a tak jsme všichni přijeli na místo srazu pod Barandovský most  na čas. Vzhledem k tomu, že Bajkra bolelo koleno, začali jsme vyjížďku rozcvičkou.

 Krátce po jedenácté hodině jsme vyrazili směrem na Sv Jána. Cestou se k nám připojil Pendolíno, bez zbytečných dotazů převzal velení a vyhnal nás na nejvyší kopec kraje — nedaleko k letišti Bubovice. Nutno mu přiznat, že následující dlouhý sjezdík do Sv. Jána byl skutečně luxusní. To samé se dá pak říci i o obědě s mnoha chody na sluncem vyhřáté zahrádce místní restaurace. 

Nikam jsme nespěchali a v dobrém rozmaru s plnými břichy jsme znovu zamířili do terenu. Bohužel o chvíli později, těsně nad klášterem Sv. Jána postihla nebohého Gyngyho, který právě doléčil další zlomeninu ruky, strašlivá pohroma. Snad se Gyngymu na rám s názvem No Saint (žádný svatý) dostalo pár kapek z nedaleké klášterní studánky se svěcenou vodou, snad to byla vada materiálu, snad měl prostě prachobyčejnou smůlu. Jisté je jen, že po té, co se svatojánskou roklinou ozvala dutá rána, Gyngy našel na svém drahoceném rámu, těsně pod sedlovkou, pořádnou prasklinu. Vzhledem k nemožnosti dál pokračovat terenem, odjel nešťastný kolega ve stoje na nádraží do Karlštejna.

Jelikož Pebeho na stejném místě postihl defekt, počkali jsme my zbývající, až zalepí svou díru v duši a po té již bez nepříjemných příhod,  dojeli jsme za houstnoucí tmy do Prahy. Celkově mě to  dnes dalo odpočinkových 84 km a 1 200 m převýšení. Moje  fotky najdete zde. Další od Pebeho pak tady.

21. 10. 2007 Přes nepříznivou předpověď počasí jsme s Radkem Koldou vyrazili na nedělní oběd do Haloun. Cestu nám znepříjemňovali občasné dešťové a sněhové přeháňky, ale vydatný oběd  (knedlíčková polívka, meruňkové knedlíky, slané tyčinky, kofola, kafe) nám náladu spravil.

 Po jídle se k nám připojila vzhledem k venkovním  6 st. Celsia poněkud spoře oděná Martinaa. Aby nám cestou nenastydla, vzali jsme ji na bonusový výjezd na kopec Babka, kde si s ní Radek ještě střihnul pěší výstup na skalnatý vrcholek. Pak jsme už bez zastávek zamířili  k domovu, ze samé radosti z dobrého oběda jsme se ale s Radkem ještě odměnili malou zajížďkou přes Karlické údolí a přilehlých  pár kopců západně od Prahy.  Na tachometru mi dnes přibylo 81 ujetých kilometrů a 1254 nastoupaných metrů.

Pár fotek z dnešní akcičky je tady.

28. 10. 2007 Po té, co v sobotu do Haloun vyrazila početná skupina členů Bike-fora na zabíjačkové hody, rozhodli jsme se i my, kteří jsme včera z různých důvodů jet nemohli, že se zajedeme podívat, zda něco ovárku na nás nezbylo. Přes hustou ranní mlhu se nás pod vedením Pebeho sešlo sedm hladových jezdců. Cestou jsme ještě na Zbraslavi nabrali Pendolína a pak až na jeden královský bonus na skalnaté stráni jsme tradiční cestou dojeli do Haloun.

Hospoda byla plná, jídlo však už zřejmě docházelo. Na mne přes 30minutové čekání nezbylo kuře na smetaně a musel jsem alternovat řízkem s brambory. Mnohem hůře ovšem dopadl Radek K., který sice obdržel objednaných 15 dkg ovaru, ovšem po prvním ohmatání příborem se ukázalo, že nejméně 10 dkg z dodané porce tvoří jakési letité prasečí ucho. Že bylo porostlé chlupy, ne nepodobným těm co vozí Pebe na lýtku, by mu až tak nevadilo, horší bylo, že ucho nešlo řezat, trhat, ani žvýkat. A tak na talíři opět putovalo do kuchyně a bude-li mít Radek štěstí, možná se s ním setká  v Halounech při příští zabíjačce...  

Cesta zpět byla už bez příhod, za zmínku snad jen stojí podivný Bajkrův závod, který jeho navrhovatel nemohl prohrát, ani kdyby šlapal jen jednou nohou. O tom ale více ve fotoreportáži. Dnes mě to dalo 85 km, převýšení 1000 m a pocit fajn prožité neděle. Hafo fotek je tady