|
Vyjížďky Tato stránka popisuje cyklistické akce, kterých jsem se zúčastnil. Fotografie z vyjížděk, jsou-li jaké, byly nasnímány digitálním fotoaparátem Panasonic LS-65. Chcete-li rovnou navštívit galerie fotografií bez čtení textu níže, najdete všechny zde Upozornění pro slabší povahy a hnidopichy: Ne všechny komentáře u fotografií vždy odpovídají skutečnosti ! |
|
12. 9. 2009 Po té. co jsem chtěl vytáhnout na kolo svého potomka, rozhodl se Meduza, že totéž provede se svým Džeárem a uspořádáme Vyjížďku s juniory. Toho využil Gyngy a nalákal svoji choť na malou vyjížďku s dětmi. Vše se vyvíjelo dle plánu, ale čáru přes rozpočet všem udělal můj potomek večer před akcí, když se začal ploužit po bytě s hekáním a vzdycháním, že si vykloubil koleno. Meduza to okomentoval slovy, že "ty hajzlíci jsou všichni stejní simulanti" a vyrazilo se bez mého juniora. |
|
|
|
13. 9. 2009 Dnešní nedělní vyjížďku do Kamenice svolal Gung-Ho. Sraz byl určen na pro mě poněkud netradiční místo „u serpentýnek“, což jsem samozřejmě zapomněl a tak jsem 10 minut strávil v osamění na zídce pod Barandovským mostem. Naštěstí jsem krátce po 10. hod ze svého poblouznění procitl a ještě v toleranci dorazil na správné místo . Tam už čekal Meduza, Gad a posléze se objevil i vedoucí vyjížďky. Vyrazili jsme přes lávky a Maturitu v marné snaze najít moji pumpičku, kterou jsem tam někde včera ztratil. Dále jsme pokračovali přes Dolní Břežany k Sázavě, kde nás opustil Gad. Do cíle—hospůdky v Kamenici jsme tedy dorazili ve třech, luxusně poobědvali a zpět si to namířili po nových stezkách při kterých jsem měl pocit, že jedeme pořád z kopce. Teprve pohled na výškoměr mě ujistil, že to tak úplně zadarmo nebylo, neboť údaj 1.500 nastoupaných metrů s pocitem o neustálém „zkopci“ moc neladí. I tak si ale chci tuto trasu určitě brzo zopáknout! Cestou nás potkali 2 defekty, to ale holt k terenímu ježdění patří jak k velbloudu hrb. Celkem dneska 98 km a fajn pocit. Díky všem zúčastněným za něj… fotky jsou tady |
|
18. –20. 9. 2009 Po jarním veleúspěšném setkání bikerů ve Smrčné na Sázavě ( více zde ) zorganizoval Juli další akci, tentokrát na hájence v Černém lese. Ač je jistě už trochu nudné znovu a znovu číst o dokonalé organizaci, dokonalém počasí a dokonalém bikování, nemám na výběr a nemohu než znovu psát právě o tom. I když po dlouhém přemýšlení a spíše z touhy po originalitě tak trochu za každou cenu mě nakonec dva nedostatky přece napadly: 1. Po třech dnech mi i přes ujetých 200 km narostlo docela slušné panděro. 2. Děsně rychle to uteklo. Teď už nechám promluvit fotky i když k tomu, aby měly skutečnou vypovídací hodnotu by se musely navonět vůněni linoucími se z Juliho kuchařské svatyně a ozvučit výbuchy huronského smíchu, každou noc ozývajícím se z toho zapadlého koutu Černého lesa. Moje fotky jsou tady, Twisterovy zde. |
|
26. 9. 2009 Tuhou kotletu z letitého chrta skrytou pod líbivým názvem „Podzimní kontrola řek“ - to byl produkt šéfkuchaře Bumerangisty připravený na poslední sobotu měsíce září. Vzhledem k tomu, že jsem se podobné akce, jen s přídomkem „jarní“ zúčastnil již v březnu, nečekal jsem žádnou pohodovou vyjížďku pro turisty a pro jistotu vynechal tři první kopce v bláhovém domnění, že se chrti brzy unaví a jejich tempo zjemní. Jak hluboce jsem se zmýlil ! Chrti s Bumerangistou v čele frustrováni skutečností, že ani jarní, ani letní kontrola řek nebyly dokončeny dle jejich monstrozního plánu, rozhodli se třeba zemřít, jen aby jejich cíl byl splněn. A podle toho vyjížďka vypadala. Průměrné rychlosti i průjezdy kontrolními body byly s puntičkářkou pečlivostí zaneseny doo Excellu a jejich plnění bylo důrazně vyžadováno... Jaký div že po 50km jsem se rozhodl peloton strojově šlapajících chrtů opustit. K mému překvapení s podobnými nespolehlivými účastníky Bumerangistův excelový plán počítal předem a tak jsem byl společně s Roninem a PavlemV zařazen do trestné roty s názvem Zevljízda, která mohla objíždět největší kopce a ušetřený čas trávit odpočinkem a tlacháním v hospodách po cestě. To již byla přijatelná nabídka. I tak jsem v kopcích na trase přes Vltavu, Sázavu a Berounku našlapal lopotných 111 km s převýšením 1800 m. Kolik ujeli chrti netuším, neboť v době psaní tohoto reportíku byli stále ještě na trase. Co ale vím s jistotou je, že pokud jim to nařizuje jejich šílený excelový plán, buší ve strojovém tempu do pedálů v temných lesích ještě teď. Fajn akce chlapi :-), Fotky jsou zde |